ads

Abstrakt

lidské aktivity mají velký dopad na globální vodní cyklus. Budováním přehrad a zavlažovacích schémat je velké množství vody odkloněno z říčních systémů. Prostřednictvím emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování se také mění vzorce srážek a odpařování po celém světě. Je však stále obtížné kvantifikovat současné a budoucí dopady na globální vodní cyklus kvůli omezené dostupnosti dat, nedokonalosti modelu a velké nejistoty v projekcích změny klimatu. K částečnému překonání těchto omezení jsme použili multimodelový přístup ke studiu antropogenních dopadů na globální vodní cyklus. Čtyři různé globální hydrologické modely (H08, Vic, WaterGAP a LPJml) byly vynuceny historickým klimatickým datovým souborem (Watch Forcing Data) a výstupem korigovaným zkreslením tří různých globálních klimatických modelů (Echam, IPSL a CNRM) pomocí dvou emisních scénářů (A2 A B1). Kromě toho byl model LPJml provozován také se dvěma různými scénáři změny využití půdy. Kombinací simulací dostupnosti vody se scénáři poptávky po vodě vyvinutými v rámci projektu Watch jsme také analyzovali současný a budoucí nedostatek vody. Analýzy ukazují, že současné dopady na člověka a na vodní cyklus jsou zvláště vysoké ve střední Asii, části Evropy, jihozápadní USA a Murray-Darling Basin v Austrálii. Modelové srovnání spotřeby zemědělské vody a poptávky ukázalo, že rozdíly v celkové celosvětové zemědělské poptávce a využívání vody byly relativně menší než rozdíly v simulované dostupnosti vody. Všechny modely ukázaly, že těžba zemědělské vody je vysoká v jižní a východní Asii, zejména v severní Indii a Pákistánu a v severovýchodní Číně. Nejdůležitější prostorové rozdíly mezi různými modely byly pozorovány pro severní Čínu, kde H08 vykazoval mnohem vyšší nároky na vodu než VIC. Budoucí analýzy ukázaly, že dopady změny klimatu na globální vodní cyklus jsou potenciálně vysoké, zejména v polosuchých oblastech. Ačkoli ve čtyřech hydrologických modelech obecně existovaly značné rozdíly, všechny modely předpovídaly stejný směr změny. Závěrem analýzy ukázaly, že jak ve scénáři B1, tak ve scénáři A2 se zvýší procento poptávky po zemědělské vodě, než kterou nelze uspokojit povrchovou a podzemní vodou. Nedostatek vody bude podle A2 mnohem vyšší než podle scénáře B1. Na závěr pomocí přístupu multi model poskytuje robustnější kvantifikaci možných budoucích antropogenních dopadů na globální vodní cyklus.