co znamená Mír?

mír. Šalom. As-Salaam-Alaikum. V každém jazyce je mír státem, kterého chceme všichni dosáhnout – pro sebe, pro své blízké, pro svět. Ale mír znamená různé věci pro různé lidi a kultury. Se sváteční sezónou na nás, členové fakulty Columbian College z průřezu oborů byli požádáni, aby definovali, co pro ně mír znamená. Zde je návod, jak odpověděli.

“mír znamená klid. Mír znamená být bez pronásledování kvůli své národnosti, imigračnímu statusu, rase, etnicitě, politické příslušnosti, náboženskému přesvědčení (nebo jeho nedostatku) nebo sexuální preferenci. Mír také pochází z pohodlí, když víte, že máte střechu nad hlavou, jídlo k jídlu a milující členy rodiny a přátele. Mnoho lidí není osvobozeno od pronásledování, ani se nemohou spolehnout na pohodlí přístřeší, jídlo a podpůrný sociální kruh. Doufám, že je v této sezoně udržíme v myšlenkách.”

– Daniel E. Martínez, odborný asistent sociologie

” mír znamená navazovat smysluplné kontakty s kolegy z různých kultur. Jsem Izraelec. Dva moji kolegové z islámského umění jsou z Belgie a Sýrie. Zapomínáme na hrozné zprávy přicházející z našich příslušných regionů, odložíme naše národnosti a mluvíme mezi lidmi, jedna lidská bytost druhé. Baví nás naše filozofické diskuse o zahradnictví Mughalů v Kašmíru a známkách modernismu v syrské architektuře. Náš vztah mi dává velkou útěchu a pomáhá mi být optimistický ohledně budoucnosti.”

– Mika Natif, odborný asistent dějin umění

“mír pochází zevnitř, z jednoduchých věcí, které ovlivňují našeho ducha, naši duši. Mír přichází, když zabalím svého syna do náruče. Mír je ve společném smíchu s přítelem, kolegou nebo blízkým. Mír je v vděčném úsměvu studenta, když přijdeme na řešení jejich problému. Mír je ve spojení vytvořeném prostřednictvím vytváření umění s klientem.”

– Heidi Bardot, odborná asistentka arteterapie
ředitel, Arteterapeutický Program

“ve staré aramejštině (jazyk starověké Sýrie) je slovo pro” mír “” shalam.”Ve staré hebrejštině (jazyk starověkého Izraele) je slovo” shalom.”A ve staré Jižní arabštině (jazyk starověké Arábie) je slovo” salam.”Tato slova ze starověkých semitských jazyků světa jsou často vykreslena do angličtiny jako “mír”, ale skutečný význam je mnohem hlubší a širší. Koneckonců, tato slova znamenala tehdy – a nyní – nejen absenci války—ale také přítomnost dobrého zdraví, klidu, štěstí, harmonie a bezpečí. Během této sezóny, a opravdu po celý tento rok a každý rok, můžeme všichni udělat svou část, abychom dosáhli “míru”, v každém smyslu těchto velkých semitských slov.”

– Christopher A. Rollston, docent severozápadních semitských jazyků & literatura

“mír znamená žít svůj život nezištně, zacházet s ostatními s úctou, sdílet to, co k nám přichází, s ostatními, kteří byli zkráceni. Znamená to být na poušti beze strachu, ale s úctou ke světu kolem nás. Znamená to žít co nejmenší v hmotných věcech a co největší v dobré vůli.”

– J. Houston Miller, profesor chemie

” mír je všemocné poznání prozaického i esoterického; pitvat vnitřní fungování struktury, funkce a teorie; syntetizovat každý aspekt, faktor a faktoid do většího porozumění, a pro, větší dobro.”

– Mollie Manier, odborná asistentka biologie

” nedávno jsem zpíval dvě role v opeře Appomattox s washingtonskou národní operou. Opera trvala v Americe 100 let od konce občanské války až po Dr. Kinga a zákon o hlasovacích právech. Libreto se přímo zabývalo dědictvím nenávisti a nespravedlnosti, které u nás dodnes kazí rasové vztahy. Každá zkouška a představení byla příležitostí k řešení těchto problémů pro všechny zúčastněné. Na posledním představení se zúčastnil kongresman John Lewis (který byl zobrazen na jevišti). Čest setkat se s ním je mou připomínkou pracovat pro mír a spravedlnost, jako to udělal ten den na mostě v Selmě, a od té doby.”

– Robert Baker, odborný asistent hudby
ředitel, Performance Studies

“mnozí považují” mír ” a “konflikt” za antagonismy; mír pak evokuje obrazy klidu a klidu. Boj-včetně politických bojů, které jsme viděli odvíjet se na univerzitních kampusech-však může být oživen touhou po míru. V tomto případě není mír nutně tichý a klidný. Místo toho je to radikální výzva k osvobození od útlaku a odvážná výzva znovu přemýšlet o tom, jak spolu žijeme způsobem, který nejen ctí důstojnost toho druhého, ale který uznává a napravuje násilí, které poznamenalo—a stále označuje—každodenní. Mír, pak, je pokračující volání představit si žít jinak.”

– Jennifer C. Nash, odborná asistentka, Americká studia & studie žen, pohlaví a Sexuality
ředitel, Program studií žen, pohlaví a Sexuality

” v prosinci přemýšlíme o míru na zemi. Nemáme však mír—a nebudeme—dokud nebudou splněny naléhavější potřeby. Existují lidské rozdíly a nedostatky, nejen v bohatství, ale v základních potřebách přežití, v bezpečí, v příležitosti. Slibme si, že ve výzvě k dosažení míru v našich vlastních životech budeme také usilovat o dosažení lidské důstojnosti, spravedlnosti, svobody a blahobytu pro všechny lidi, kteří sdílejí zemi.”

– Paul Poppen, profesor aplikované sociální psychologie

” mír je najít místo, které mi umožňuje spojit se se světem bez obav. To obvykle znamená být v kontaktu s něčím inspirujícím a často vizuálním. Může to být umělecká díla, historická stavba nebo cesta lesem. Někdy je to o tom být sám; jindy jsem klidný v davu. Je to radost venčit své psy na poli, které se otevírá k nebi. Nebo je to pocit ztráty při vytváření něčeho nového.”

– Martha Morris, docentka muzejních studií
asistentka ředitele, program muzejních studií

” stejně jako mnoho základních životních potřeb je těžké si vychutnat mír, pokud není ohrožen. S výjimkou vzácných okamžiků rozlišování, máme tendenci nezažívat mír jako pozitivní stav nebo stav. V našem rušném a přetíženém (ale i šťastném) životě je klid obvykle to, čeho se nebojíme, abychom se mohli starat o žádosti o granty,spolujízdy a podobně. Události, jako je pařížský masakr, vedou domů k kolísání toho, co mylně považujeme za přirozený řád věcí, tím, že nám připomínají, jak snadno může být náš mír narušen.”

– Daniel Schwartz, docent historie
ředitel, program Judaických studií

“v japonštině lze slovo heiwa—” mír “- použít jako přídavné jméno, ale sensoo – ” válka—- je podstatné jméno. Lingvisticky je funkcí podstatných jmen odkazovat na konkrétní, určité entity. Proto tento zvláštní kontrast mezi těmito dvěma pojmy odráží základní předpoklad japonských mluvčích, že “válka” by měla sestávat z časově a geograficky omezených událostí na rozdíl od “míru”, který by neměl být omezen. Ve skutečnosti se takové vnímání neomezuje pouze na jednu jazykovou skupinu, je sdíleno lidstvem jako celkem. Doufám, že tento základní lidský předpoklad zůstane navždy univerzální kognitivní vlastností lidského druhu, podporovanou realitou světa.”

– Shoko Hamano, Profesor japonštiny a mezinárodních záležitostí
Chair, Dept. východoasijských jazyků & literatura