krása ženství

“kdo je ten, kdo vypadá dolů jako úsvit, krásný jako měsíc, jasný jako slunce, úžasný jako armáda s transparenty?”(Píseň 6:10)

kdo vlastně? Žena, samozřejmě.

kde než v písmech bychom mohli najít vizi ženství tak slavné jako toto? Kdo jiný než náš Bůh by mohl navrhnout něco s takovou oslepující krásou vedle silné síly? Žalmy a přísloví vyplňují tuto vizi ženy, která nám ukazuje statečnost oblečenou v nádheře-ženy, která předsedá svému panství se silnými pažemi a vynalézavostí (Přísloví 31); dcery, které jsou rohovými pilíři, jejichž silná podpora mohla být spojena pouze s jejich nádherou (Žalm 144:12).

pouze ženy

” naše kultura vyměňuje slávu ženské síly za běžecký závod nikam.”

vize, kterou naše kultura nabízí, je smutnou útěchou, která vyměňuje slávu ženské síly za běžecký závod nikam. Promarňuje druh vlivu, který se nachází především v půdě domova. Domov-to centrum veškerého učení, srdce budování národa, dávkovač lásky a stability, místo pro pohostinnost evangelia pro svobodné i vdané, ve zkratce, základy lidstva. Tento domácí vliv-kvůli Kristu-může trvat tisíc generací, přesto nás naše kultura naléhá, abychom ji odložili stranou pro hledání odměn o něco méně v dálce a určitě těch, které nevyžadují pleny.

a co nabízí na oplátku? Ženy, které se snaží proti sobě, ve válce se zdánlivou redundancí dvou chromozomů X, v soutěži, pro kterou jsme nikdy nebyli stvořeni a v našich srdcích opravdu nechtějí vyhrát. Protože když se žena postaví vedle muže – jak je vyrobeno pro stejné věci a bez rozdílu-výsledkem není uniformita — ale spíše, obrácené pořadí. Opravdu, aby se stala jako člověk, stává se méně a méně jako jeden. A to je něco, na co se většina žen, dokonce i ty nejhorlivější feministky, vrací ve svém srdci. Ne proto, že by ženskost byla odporná, ale proto, že na člověku je to groteskní.

ženská sláva je vhodná pouze pro ženu, ne proto, že muži a ženy nemají nic společného — máme vše společné jako kost stejné kosti, maso stejného masa — ale protože naše stejnost má smysl pouze ve světle Trojjediného Boha, který je odlišný ve třech osobách. Když opustíme naši ženskou slávu ve snaze o jedinečnost, která patří mužům, opouštíme naši Bohem danou slávu; stáváme se uzurpátory, vytrvale trvá na tom, že naše děloha a biologie jsou stejné jako nic, irelevantní. Ženy věří lži, že aby byly relevantní v mužském světě, stanete se jako muž, když je opak pravdou. Chcete být relevantní? Pak šokujte svět a buďte tím, čím jste byli stvořeni: nebojácnou, neochvějnou, Bohabojnou ženou. Neopouštějte samotné rozdíly, které vás činí nezbytnými.

skutečné ženy napodobují Ježíše

” šokujte svět tím, že jste tím, čím jste byli stvořeni: nebojácnou, neochvějnou, bohabojnou ženou.”

jedinečný vliv zbožné ženy je v transformaci věcí. Žena je třeba přirovnat k koruně na hlavě svého manžela (přísloví 12: 4). Není to proto, že je pouze dekorativní, ale protože je to věc, díky které je její dobrý muž skvělý. Přeměňuje slibného bakaláře na účelného, respektovaného manžela. Dává své semeno a nějakým zázrakem a tajemstvím, Bůh navrhl její tělo, aby vychovávalo a pěstovalo nového člověka, jak Nancy Wilson nastiňuje ve své adrese “nebezpečné ženy.”

v této transformační roli, ať už svobodná nebo vdaná, žena napodobuje svého Spasitele. Stejně jako on se podřizuje vůli druhého a stejně jako On ji Bůh používá k tomu, aby vzal to, co bylo zbytečné, sám a formoval ho do slávy. Špinavé věci čisté; chaos se obrátil na pořádek; prázdná kuchyně přetékající životem a jídlem; děti v nouzi o poznání a pravdu a matka dychtivá učit; muž, který potřebuje pomoc a radu, a žena, která je schopna to dát; přátelé a sousedé s touhou po pravdě a žena, která otevírá svůj domov a srdce, aby se s nimi podělila.

ženství je hranol

žena je hranol, který přijímá světlo a přeměňuje ho na pole větší, plnější slávy, takže ti kolem ní nyní vidí duhu, která byla obsažena v paprsku. Neustále vyzařuje připomenutí Boží věrnosti. Čte černobílé stránky Božího slova a přebírá úkol žít je v živých odstínech pro své děti, její sousedé, a svět vidět. Když Bible přikazuje krmení, výživný, výcvik, a láska, zbožná žena se pustí do úkolu, vylepšování a zkrášlování všeho kolem ní.

” Bůh používá ženy k tomu, aby si samy vzaly to, co je zbytečné, a formovaly je do slávy.”

Boží návrh nastíněný v písmech je vizí pro ženství, které není jen správné a má být posloucháno, je zkušenostně lepší,než může celý svět nabídnout. A nevztahuje se to jen na ty, kteří jsou ženatí nebo matky. Svobodné ženy jakéhokoli věku jsou určeny pro plné zbožné ženství. Být matkou v nejhlubším smyslu-to je, duchovně-pečující a rostoucí vše, co jí Bůh dal.

Bůh nás učinil pro slávu, ženy. Ne sláva, která na nás končí, ale sláva, která se utrácí oslavováním všeho, co nám bylo dáno, a ukazuje ve všech věcech na Krista, který je záři slávy Boží, Spasitele a konečného transformujícího se. A jak ho vidíme – jeho dokonalost — jeho spasitelské dílo, jeho slavná tvář – jsme změněni z jednoho stupně slávy na druhý.