požadavky na platnou listinu jistoty

většina obezřetných věřitelů vyžaduje, aby jejich dlužníci poskytli jistotu, někoho, kdo bude vázán jako spoludlužník, v případě, že dlužník neplní své závazky z hlediska dohody.

v minulosti jsme byli nuceni informovat klienty, že kvůli nějakému problému s dokumentem nebudeme schopni vymáhat listinu jistoty. Před několika lety byl hlášen případ, který se znovu zabýval požadavky na platnou listinu jistoty. Jedná se o případ Astill v Lot 54 Falcon Park CC, doručený v únoru 2012 u Nejvyššího soudu v Pietermaritzburgu.

v této věci byla uzavřena nájemní smlouva mezi L jako pronajímatelem a M jako nájemcem. Astill podepsal listinu o záruce ,ve smyslu kterého se zavázal jako ručení za ” splatnou platbu na žádost věřitele všech peněz, které hlavní dlužník může nyní nebo čas od času dlužit věřiteli a vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené hlavním dlužníkem s věřitelem.”

po uplynutí doby platnosti nájemní smlouvy, ke které byla přistoupení připojeno, byly mezi L A M uzavřeny další dvě smlouvy a obě tyto nájemní smlouvy měly připojeno nové pojištění, protože a odstoupil jako člen nájemce, krátce před uplynutím nájemní smlouvy, ke které byla jeho jistota připojena. L pokusil se držet Astill odpovědnost za nájemné a související poplatky, které zůstaly nezaplacené M, nájemce.

existuje řada důležitých zásad upravujících listiny jistoty, které zahrnují:

1. listina jistoty musí identifikovat věřitele, ručení a hlavního dlužníka;
2. všechny základní podmínky listiny jistoty musí být písemné a podepsané zárukou;
3. listina jistoty nemůže stát sama-má povahu příslušenství,a proto vyžaduje základní nebo hlavní dohodu;
4. záruka nemůže být odpovědná za nic víc než hlavní dlužník.

ve věci Astill soud odkázal na dlouhou řadu rozhodnutí, což naznačuje, že Listina jistoty musí být vykládána striktně—to znamená, že soud nebude ručit za více, než je výslovně stanoveno v Listině jistoty. V případě nejistoty ohledně významu jistoty bude vykládána proti věřiteli.

v tomto případě pronajímatel tvrdil, že slova ” … všechny peníze, které může hlavní dlužník nyní nebo čas od času dlužit věřiteli a které vyplývají z nájemní smlouvy …”, postačují k tomu, aby ručení odpovídalo za nájemné, které může vzniknout na základě budoucích nájemních smluv. Soud však (podle našeho názoru správně) shledal, že jistota byla omezena na první nájemní smlouvu uzavřenou mezi L A M. Na podporu toho soud uvedl, že slovo “popraveno” jasně odkazovalo na nájemní smlouvu, která již byla uzavřena, a nikoli na smlouvu, která má být uzavřena v budoucnu. Taky, soud rozhodl, že slova “čas od času dále” odkazovala na peníze splatné podle původní nájemní smlouvy, a ne peníze, které se mohou stát splatnými podle budoucích nájemních smluv. Soudní dvůr rovněž konstatoval, že pokud by se jistota měla vztahovat na budoucí nájemní smlouvy, které v době uzavření jistoty ještě neexistovaly, je třeba o nich konkrétně zmínit.

zabývali jsme se záležitostí, kdy ručení tvrdilo, že pokud dokument odkazuje na “nájemní smlouvu, ke které je tento dokument připojen”, a písemná nájemní smlouva, jak je uvedena v dokumentu, není uzavřena, je záruka nevymahatelná, bez ohledu na skutečnost, že byla podepsána. Tvrdili jsme o opaku, na základě skutečnosti, že nepodepsaný dokument je v každém případě začleněn do nabídky k pronájmu dokument, podepsané stranami. Soud se řídil přísným výkladem, a rozhodl, že podepsaná jistota nemá žádnou sílu ani účinek. Soudní spory však pokračují na alternativních základech pro ručení.

pokud je tedy uzavřena listina o jistotě, je důležité zajistit, aby byl dokument řádně vypracován a aby byly řádně podepsány všechny příslušné dohody. V opačném případě může soud velmi dobře nechat ručení z obliga, což má za následek ztrátu výhody jiného dlužníka.