Průmyslové spory

význam průmyslového sporu

Průmyslový spor znamená jakýkoli spor o rozdílu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli nebo mezi zaměstnavateli a dělníky nebo mezi dělníky a dělníky, který souvisí se zaměstnáním nebo zaměstnáním pracovních podmínek nebo pracovních podmínek jakékoli osoby (zákon o průmyslových sporech 1947, oddíl 2K).
každá lidská bytost (řekněme práce) má určité požadavky / potřeby, např. ekonomické potřeby, sociální potřeby, bezpečnostní požadavky. Když tyto požadavky nejsou splněny, vzniká konflikt mezi pracovníkem a kapitalistou / zaměstnavatelem.
průmyslové spory jsou dvou typů, tj. individuální spory a kolektivní spory. Jednotlivé spory mohou být spory, jako je obnovení, náhrada za nesprávné ukončení atd. Spory týkající se mezd, bonus, sdílení zisku Pracovní doba atd. jsou kolektivní spory.

příčiny průmyslových sporů:

společné příčiny průmyslových sporů jsou následující:

(i) autoritářské vedení(povaha správy).
(ii) střet osobností.
(iii) potíže s přizpůsobením se za daných podmínek nebo mezi sebou (zaměstnancem a zaměstnavatelem).
(iv) přísná disciplína.
(v) požadavek na sebeúctu a uznání pracovníky.

institucionální příčiny:

(i) neuznání odborového svazu vedením.
(ii) záležitosti kolektivního vyjednávání.
(iii) nekalé podmínky a praktiky.
(iv) tlak na pracovníky, aby se vyhnuli účasti v odborech.

ekonomické příčiny:

(a) pracovní podmínky.
(i) více pracovní doby.
(ii) práce v nočních směnách.
(iii) spory o povýšení, propouštění, omezování a propouštění atd.
(b) pracovní podmínky.
(i) pracovní podmínky jako příliš horké, příliš chladné, prašné, hlučné atd.
(ii) nesprávné uspořádání zařízení a pracoviště.
(iii) časté změny návrhu výrobku atd.
(c) mzdy a další výhody.
(i) nedostatečné mzdy.
(ii) Špatné okrajové výhody.
(iii) žádný bonus nebo jiné pobídky atd.

odepření právního a jiného práva pracovníků:

(i) řízení proti pracovnímu právu a předpisům.
(ii) porušení již uzavřených dohod, tj. mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

výsledky průmyslových sporů:

níže jsou uvedeny některé důležité výsledky, které vyplývají z těchto sporů.

když pracovníci kolektivně přestanou pracovat v průmyslu, nazývá se to stávka. “Znamená to ukončení práce skupinou osob zaměstnaných v průmyslu jednajících v kombinaci; nebo společné odmítnutí jakéhokoli počtu osob, které jsou nebo byly takto zaměstnány, pokračovat v práci nebo přijmout zaměstnání; nebo odmítnutí pod společným porozuměním jakéhokoli počtu takových osob pokračovat v práci nebo přijmout zaměstnání.”
the Industrial Disputes Act 1947, Section 2(a).

pro odborovou stávku je nejsilnější zbraní, která nutí vedení, aby přijalo jejich požadavky.

následující jsou typy stávek:

většina stávek pracovníků je pro více zařízení a zvýšení úrovně mezd. V ekonomické stávce dělníci obecně požadují zvýšení mezd, příspěvek na dovolenou, příspěvek na pronájem domu, příspěvek na drahotu atd.

(b) sympatická stávka:

když zaměstnanci jednoho odvětví stávkují v soucitu s pracovníky jiného průmyslu, kteří již stávkují, je to známé jako sympatická stávka.

(c) Zůstaňte ve stávce:

v tomto případě se pracovníci při stávce nechybí na pracovišti. Udržují kontrolu nad výrobními zařízeními, ale nefungují. Taková stávka se také nazývá “pen down” nebo “tool down” stávka.

(d) jděte pomalou taktikou:

zde pracovníci záměrně pracují, aby vládli a vykonávali svou práci velmi pomalu.

(ii) bojkot:

pracovníci se mohou rozhodnout bojkotovat společnost tím, že nepoužívají její produkty. Takové odvolání lze také podat veřejnosti obecně.

(iii) demonstrace:

když jsou pracovníci odrazeni od práce tím, že umístí určité muže do brány továrny, takový krok je známý jako demonstrace. Pokud demonstrace nezahrnuje žádné násilí, je to naprosto legální.

(iv) Gheraos:

v gherao pracovníci nutí zaměstnavatele zůstat ve své kanceláři po značně dlouhou dobu, aby mohli prosazovat své požadavky.

(v) výluka:

zaměstnavatel může dočasně uzavřít místo zaměstnání pro pracovníky, kteří jsou ve stávce. Takový krok je technicky známý jako výluka. Je to proti stávce a je to velmi silná zbraň v rukou zaměstnavatele, která tlačí na pracovníky, aby se vrátili na místo výkonu práce.
podle zákona o průmyslových sporech z roku 1947 znamená výluka uzavření místa zaměstnání nebo pozastavení práce nebo odmítnutí zaměstnavatele pokračovat v jakémkoli počtu jím zaměstnaných osob.

(vi) ukončení Služby stávkujících zaměstnanců:

zaměstnavatel může také ukončit služby těch pracovníků, kteří jsou ve stávce, jejich zařazením na černou listinu. Jejich seznamy jsou také rozesílány jiným zaměstnavatelům, aby se omezily nebo minimalizovaly jejich šance na získání zaměstnání od těchto zaměstnavatelů.

řešení průmyslových sporů:

pokud je průmyslový mír páteří národa, stávky a výluky jsou rakovinou pro stejné, jako ovlivňují výrobu a mír v továrnách.
v socioekonomickém rozvoji jakékoli země hrají velmi důležitou a významnou roli srdečné a harmonické průmyslové vztahy. Průmysl patří do společnosti, a proto jsou dobré průmyslové vztahy důležité z pohledu společnosti.
v dnešní době nejsou průmyslové vztahy bipartitní záležitostí mezi vedením a pracovní silou nebo zaměstnanci. Vláda hraje aktivní roli při podpoře průmyslových vztahů. Koncept průmyslových vztahů se proto stal tripartitní záležitostí mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a dotčenou vládou.

je možné urovnat průmyslové spory, pokud vedení podnikne včasné kroky. Takovým sporům lze předcházet a řešit smírně, pokud existuje spravedlivé uspořádání a přizpůsobení mezi vedením a pracovníky.

následující jsou stroje pro prevenci a řešení průmyslových sporů:

(i) pracovní výbory:

tento výbor zastupuje pracovníky a zaměstnavatele. Podle zákona o průmyslových sporech z roku 1947 existují pracovní výbory v průmyslových zařízeních, ve kterých je v předchozím roce zaměstnáno sto nebo více dělníků.
je povinností pracovního výboru podporovat opatření k zajištění a zachování přátelství a dobrých vztahů mezi zaměstnavateli a pracovníky. Zabývá se také určitými záležitostmi viz. stav práce, občanská vybavenost, bezpečnost a prevence úrazů, vzdělávací a rekreační zařízení.

(ii) smírčí úředníci:

smírčí úředníci jsou jmenováni vládou podle zákona o průmyslových sporech 1947.

povinnosti smírčího úředníka jsou uvedeny níže:

(i) musí vyvinout spravedlivé a smírné řešení sporu. V případě veřejné služby musí vést dohodovací řízení předepsaným způsobem.
(ii) zašle vládě zprávu, pokud je spor urovnán v průběhu smírčího řízení spolu s Listinou urovnání podepsanou stranami.
(iii) není-li dosaženo urovnání, zašle smírčí úředník vládě zprávu, v níž uvede kroky, které podnikl za účelem zjištění skutečností, okolností týkajících se sporu a důvodů, pro které je řešení do 14 dnů od zahájení smírčího řízení.

smírčí rady:

vláda může také jmenovat smírčí radu pro podporu řešení průmyslových sporů. Předseda představenstva je nezávislá osoba a ostatní členové (mohou být dva nebo čtyři) mají být rovným dílem zastoupeni stranami sporů.

mezi povinnosti představenstva patří:

(a) vyšetřovat spor a všechny záležitosti ovlivňující opodstatněnost a dělat vše, co je vhodné pro účely podněcování stran k dosažení spravedlivého a smírného urovnání.
(b) správní rada musí vládě zaslat zprávu, pokud byl spor vyřešen nebo ne, do dvou měsíců ode dne, kdy mu byl spor postoupen.

(iii) vyšetřovací soud:

vláda může jmenovat vyšetřovací soud pro vyšetřování jakéhokoli průmyslového sporu. Soud se může skládat z jedné osoby nebo více než jedné osoby a v takovém případě bude jedna z osob předsedou. Soud je povinen věc prošetřit a ve lhůtě šesti měsíců předložit vládě svou zprávu.

(iv) pracovní soudy:

podle druhého plánu zákona o průmyslových sporech 1947.
vláda zřizuje pracovní soudy, aby se zabývaly záležitostmi, jako jsou:
(i) vhodnost nebo zákonnost příkazu přijatého zaměstnavatelem na základě trvalých příkazů.
(ii) žádost a výklad trvalých příkazů prošel.
(iii) propuštění nebo propuštění dělníků včetně obnovení, poskytnutí úlevy pracovníkům, kteří jsou neprávem propuštěni.
(iv) odnětí jakékoli obvyklé koncese privilegia.
(v) protiprávnost nebo jinak stávky nebo výluky a všechny ostatní záležitosti neuvedené ve třetím harmonogramu.

(proti) průmyslové tribunály:

tribunál je jmenován vládou pro rozhodování průmyslových sporů.

(vi) Národní Tribunál:

Národní tribunál je zřízen ústřední vládou pro průmyslové spory týkající se otázek národního významu.

(vii) arbitráž:

zaměstnavatel a zaměstnanci se mohou dohodnout na urovnání sporu jmenováním nezávislé a nestranné osoby zvané rozhodce. Rozhodčí řízení poskytuje spravedlnost při minimálních nákladech.
Napsal: Dheeraj Singh