Chorvatsko a Srbsko stále na míle daleko od řešení hraničního sporu

rok poté, co se Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovič a její Srbský protějšek Aleksandar Vucic setkali v Záhřebu a dohodli se, že by se obě země měly v příštích dvou letech pokusit dosáhnout dohody o svém hraničním sporu, mezi Záhřebem a Bělehradem v této věci stále neexistuje žádná dohoda.

v únoru 2018 se oba prezidenti dohodli, že Chorvatsko a Srbsko se pokusí dosáhnout dohody bilaterálně, a pokud nebudou úspěšné, požádají o pomoc mezinárodní tribunál.

srbský prezident vučič tehdy prohlásil, že Záhřeb a Bělehrad mají v otázce hranic protichůdné postoje.

podle úředníků v Bělehradě, i když došlo k určitému pokroku, pokud jde o pozemní hranici, Chorvatsko a Srbsko jsou stále daleko od dohody o hranici na Dunaji.

sporné oblasti na Dunaji se táhnou po zhruba 140 kilometrech 188 kilometrů dlouhého toku řeky v této oblasti. Zatímco Srbsko tvrdí, že hranice sleduje tok řeky, Chorvatský postoj je takový, že státní hranice sleduje hranice katastrálních obcí, zřízených v 19. století, které mají sídlo v jedné nebo druhé zemi.

státní tajemník srbského ministerstva zahraničí Nemanja Stevanovič v nedávném rozhovoru se srbskou zpravodajskou agenturou Tanjug uvedl, že největší překážkou dohody jsou dva říční ostrovy na Dunaji – Sarengradské a vukovarské ostrovy – a že Záhřeb trval na řešení, které je v rozporu s mezinárodním právem.

nicméně Stevanovic poznamenal, že na zasedání mezistátní Komise pro hranice v roce 2018 bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o pozemní hranici.

v komentáři pro chorvatskou státní zpravodajskou agenturu Hina chorvatské ministerstvo zahraničí odmítlo tvrzení, že Chorvatsko porušuje mezinárodní právo, a uvedlo, že hranice Chorvatska jako jugoslávské republiky se stala jeho státní hranicí s vyhlášením nezávislosti.

“postoje a požadavky Chorvatské republiky jsou pevně založeny v mezinárodním právu a v souladu s ním,” uvedlo chorvatské ministerstvo zahraničí a dodalo, že Chorvatsko chce, aby budoucí bilaterální hraniční dohoda zahrnovala ” hranici bývalé republiky z roku 1991, která se v den vyhlášení nezávislosti Chorvatska stala mezinárodní hranicí mezi Chorvatskem a Srbskem.”

jinými slovy, Chorvatsko chce, aby základem dohody byl katastr.

“to se potvrdilo i v pozici Badinterovy Komise,” dodala. Mezinárodní arbitrážní skupina založená v raných fázích rozpuštění bývalé Jugoslávie v 1991, rozhodčí Výbor Badinter uvedl ve svém rozhodnutí, že bývalé hranice mezi jugoslávskými republikami se měly stát hranicemi chráněnými mezinárodním právem, pokud se země nedohodly jinak.

chorvatské ministerstvo dodalo, že hranice mezi oběma republikami byla přesně vymezena a nikdy nebyla na Dunaji.

uvedli také, že v pokračování jednání očekávali, že ” Srbsko bude dodržovat své obecné stanovisko, které bylo několikrát zveřejněno, o potřebě respektovat hranice mezi bývalými republikami jako jednu z hlavních zásad mezinárodního práva a uplatňovat je při definování svého postavení pro celou hranici s Chorvatskem, protože v současné době přijímá tuto zásadu pouze pro jednu část hranice, v oblasti Srijemu.”

” nyní očekáváme pozvání srbské strany na nové setkání a doufáme, že se bude konat brzy,” uvedlo chorvatské ministerstvo zahraničí.

Sledujte N1 prostřednictvím mobilních aplikací pro Android / iPhone/iPad / Windows / a sociální média na Twitteru / Facebook.